|
|
Fenomenologie dotyku a touhy
Vojtěšková, Jitka ; Hanzlová, Alžběta (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Zátiší vznikají na základě interakcí vztahujících se k určité situaci, místu a prožitku. Jsou složena z předmětů, které se na daném místě nacházely. A to jak z mých vlastních, tak vypůjčených nebo darovaných mými „společníky“. Reflektují čas, vzpomínku. Jsou fyzickou připomínkou prožitku. Zátiší jsou manipulovaná, inscenovaná, skládají se z různých artefaktů, jež jsou symbolickým nositelem skutečnosti, jež jim předcházela. Obrazy mohou působit na vnímání emocí spojených s pojetím krásy, pomíjivosti, úpadku, evokovat pocit práznoty, reflektovat čas – nevratný moment. Fotografie zobrazují banální, všední předměty, často tak samozřejmé a opomíjené. Co po nás zůstává ... Co přetrvává...Co odejde...Co je pryč... Podobné scénáře získávají různé významy, hledání toho, co je již nepřítomné.
|
|
|
Problematika vyšetřování vražd zakrývaných inscenací nepravdivých skutečností
Chvojková, Tereza ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
PROBLEMATIKA VYŠETŘOVÁNÍ VRAŽD ZAKRÝVANÝCH INSCENACÍ NEPRAVDIVÝCH SKUTEČNOSTÍ Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou vyšetřování vražd, kdy dochází jejich zakrývání inscenací nepravdivých skutečností. Primárním cílem práce je specifika a problémy, které s sebou vyšetřování vražd zakrývaným inscenacemi přináší. Práce klade důraz zejména na zvláštnosti postupu při ohledání místa činu, nepostradatelnost využití znaleckého a kriminalisticko technického zkoumání a v neposlední řadě na vybrané problémy, které vyšetřování inscenací provází. Vedle toho je cílem práce rovněž konfrontace teoretické části práce s praktickými poznatky získanými od osob, které na vyšetřování předmětné problematiky participují a samotné zhodnocení současné praxe. Práce je mimo úvodu a závěru tvořena sedmi kapitolami. V první kapitole je obecně vymezen pojem inscenace a dále je pozornost věnována inscenacím pro účely zakrytí vražd reflexi zahraničních studií. Druhá kapitola je věnována zákonnému vymezení trestného činu vraždy a jeho kriminalistické charakteristice. Třetí kapitola obsahuje stručné charakteristiky jednotlivých způsobů inscenací, se kterými se můžeme v kriminalistické praxi setkat. Čtvrtá kapitola pojednává o samotném vyšetřování vražd zakrývaných inscenacemi, zejména stran ohledání místa činu, identifikace...
|
|
| |
|
|
Using Theatre as a Didactic Tool for History Lessons in the Pays de la Loire Region
Paseková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
La pièce de théâtre comme outil d'enseignement de l'histoire dans la région Pays de la Loire Užití divadelní hry jakožto didaktického nástroje ve výuce dějepisu ve francouzském regionu Pays de la Loire Bc. Klára Paseková Abstrakt Tato práce poukazuje na přínos užití divadelní hry jakožto didaktické pomůcky v hodině dějepisu a to specificky ve francouzském regionu Pays de la Loire. Teoretická část seznamuje s podmínkami činnosti takzvaných « externistů » ve francouzské škole. Dále je pak specifikována role divadelního představení jakožto didaktické pomůcky k předávání historických témat a motivační pomůcky k probuzení zájmů žáků o historii. V praktické části na příkladu divadelního představení Mystère sur les quais de Nantes je vyzdvihnuta užitečnost divadelní formy pro výuku historie s poukazem na komplexnost analyzovaného programu. Ten zahrnuje přípravný materiál, samotné divadelní představení s následnou diskuzí, kdy žáci reflektovali zážitek s autorkou Mme Le Fahler, a navazujícím ateliérem. Analýza podtrhuje hlavní cíle autorky, specifika procesu vzniku hry a témata z oboru historie, která hra zpracovává. Klíčová slova: didaktická pomůcka, divadelní hra, dramatizace, dramatická výchova, inscenace, interpretace, Pays de la Loire, historický kontext, historická kontextualizace postav, tvorba scénáře
|
|
| |
|
| |
|
|
Kritické ohlasy na inscenace Ondřeje Sokola v Činoherním klubu.
Smrčková, Lenka ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reflexí ohlasů na inscenace režiséra Ondřeje Sokola v Činoherním klubu v letech 2002-2011. Reflexe je zpracována na základě kritik jednotlivých inscenací a odborných studií, které se věnují uvádění nových českých textů na jeviště, a překladům Ondřeje Sokola. Cílem je představit vývoj diváckého a kritického přijetí nových her a zároveň sledovat rozšíření textů do dalších divadel a jejich popularizaci. Práce má postihnout fenomén nové poetiky, která se do českého prostředí dostala skrze režisérovu překladatelskou a dramaturgickou práci.
|
|
|
Éra působení Zdeňka Hofbauera v Plzeňském městském divadle v letech 1948 - 1953
Zdeňková, Klára ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
V této bakalářské práci je pojednáno období let 1948 - 1953, kdy byl umělec- kým ředitelem Divadla J. K. Tyla Zdeněk Hofbauer. Zaměřuji se primárně na činohru, ale zmiňuji i další dva umělecké soubory divadla. . Text je členěn na dvě části - první o Zdeňku Hofbauerovi (jeho osobním i profesním životě), druhá o jednotlivých divadelních sezónách Hofbauerovy éry v Plzni. Hlav- ním zdrojem pro práci bylo studium novinových divadelních kritik, archiv plzeňského Divadla J. K. Tyla a publikace o dobovém českém divadle.
|
|
|
Komparativní analýza dramatu jako metoda ve výuce literatury
Batistová, Květoslava ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Resumé Diplomová práce představuje komplexní výukovou metodu vhodnou zejména pro první ročník střední školy, případně pro devátý ročník základní školy, která uvádí žáky do základů středoškolského literárního vzdělávání a seznamuje je se "souhrnnou" charakteristikou literárního díla. Cílem metody je žáky vést zážitkovou metodou k osvojení si celého komplexu znalostí a dovedností v oblasti interpretace a analýzy požadované u státní části maturitní zkoušky. Metoda směřuje také k vytvoření a posílení vztahů v kolektivu i schopnosti spolupráce. Stavíme ji na čtyřech východiscích, a to na konstruktivismu, tvorbě nebo tvořivosti, komparaci, dramatu a dramatické výchově. Drama volíme, jelikož z hlediska literárněteoretického rozboru obsahuje všechny základní kategorie syžetových žánrů kromě vyprávění a vypravěče. Interpretace dramatu se na rozdíl od epiky navíc stává větší výzvou kvůli "mezerám", které čtenář musí zaplnit. V metodě smysluplně propojujeme analýzu a interpretaci dramatického textu s jeho inscenací. Inovaci v našem přístupu vidíme v tom, že během přípravy inscenace žáci tvoří na základě otázek a tvůrčích úkolů souhrnnou charakteristiku textu, kterou po zobecnění mohou využít u dalších syžetových děl. Souhrnná charakteristika textu jednak uvádí inscenaci, jednak společně s ní tvoří výsledný produkt...
|
|
| |
host ::
RSS.